Fotovoltaická elektrárna

Z hlediska lidské historie je Slunce nekonečný zdroj energie. Světlo a teplo lidstvo využívalo už od úsvitu dějin, ovšem vyrábět z něj elektřinu se naučilo teprve nedávno. Ale nebylo to jen tak. K jejímu zisku potřebovalo šikovného pomocníka. A tím se stal fotovoltaický (solární) systém. První funkční fotovoltaický článek na světě byl postaven už v roce 1883. Americký vynálezce Charles Fritts jej vyrobil tak, že nanesl na plát mědi tenkou vrstvičku selenu a na něj ještě extrémně tenkou vrstvičku zlata. Z těchto článků sestavil fotovoltaickou elektrárnu. Bohužel díky vlastnostem selenu byla účinnost tohoto systému cca 1 % a kvůli vysoké ceně nebyl komerčně úspěšný. Byla to však první „fotovoltaika“ umístěná na střeše domu (konkrétně v New Yorku), která tak otevřela cestu k dalšímu výzkumu…

Dnes jsou spojení jako fotovoltaický článek, fotovoltaické panely či fotovoltaické systémy všudypřítomné. Málokdo však ví, jak opravdu fungují a z čeho se skládají. Fotovoltaický (FV) článek je samostatná polovodičová součástka (destička) z křemíku, která vyrábí elektřinu. Spojením FV článků vznikne fotovoltaický (FV) panel. Pokud spojíme několik FV panelů, vznikne fotovoltaický (FV) systém neboli fotovoltaická (FV) elektrárna. Součástí FV elektrárny může být bojler či akumulační nádrž pro ohřev TUV a propojit ji lze i s tepelným čerpadlem.

Prvotní investice do vlastní FV elektrárny je sice vyšší ve srovnání s konvenčními zdroji tepla, ovšem poptávka po těchto zelených technologiích stále roste. Jedním z důvodů může být například dosažení částečné nebo úplné energetické nezávislosti. Navíc provoz těchto technologií je téměř bezúdržbový a většinou už nevyžaduje žádné další investice. Benefitem může být také získání dotace, což má své specifické požadavky a je dobré, velmi pečlivě celou investici zvážit a finance vhodně rozložit.

Na začátku je dobré promyslet si proč chci FV elektrárnu? Chci jen vyzkoušet, co umí? Toužím po větší nebo úplné nezávislosti na distribuční síti? Podle toho se pak mohu ubírat k ostrovní či síťové FV elektrárně, je důležité však ještě promyslet, jak vysoký špičkový výkon bude výsledná FV elektrárna mít. Faktory pro rozhodování jsou například: průběh spotřeby elektřiny během dne, roční spotřeba, napájení spotřebičů včetně ohřevu TUV či vytápění objektu, kapacita akumulátoru při ostrovním řešení, kolik peněz mohu investovat atp.

O možnostech instalace fotovoltaické elektrárny na rodinné domy a co všechno je zapotřebí dopředu promyslet najdete podrobně a srozumitelně v placené členské sekci ZDE.

Z podstaty věci vyrábí FV elektrárna elektrický proud nerovnoměrně, tedy pokud na ni dopadají sluneční paprsky. V tuto dobu může být „nadprodukce“ elektřiny a naopak v noci zase nedostatek. Jak lze tuto situaci vyřešit? Buď lze přebytkem elektřiny ohřívat TUV v bojleru či akumulační nádrži, využít akumulátoru, nebo se nabízí tzv. virtuální baterie. Další možností je propojení FV elektrárny s tepelným čerpadlem. FV elektrárnu lze propojit i s více komponentami najednou v prakticky libovolných kombinacích.

Zajímá vás tato problematika více? Využijte naši členskou sekci a já vás podrobně seznámím s touto problematikou. I jako laik se budete v této oblasti poté dokonale orientovat a vaše rozhodování bude o dost jednodušší. Najdete zde i témata pro „fajnšmekry“, pozvu vás do světa akumulátorů a ukládání elektřiny. Mrkneme se na to, jak funguje fotovoltaický článek, jak vyřešit administrativu a mnohé další.

Jsem duší projektů Energie na dlani a Jít zelenou cestou. Jsem součástí výzkumného týmu v oblasti energetické soběstačnosti, úspor energií a obnovitelných zdrojů energie. Předávám lidem zkušenosti a inspiraci ať už z oblasti vodních elektráren, solárních systémů, malých domácností nebo velkých průmyslových objektů. A jak jsem se k tomu dostala? To si můžete přečíst zde>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů